Děti a dětinskost

14. dubna 2018 v 12:00 |  Co na srdci...
Tuhle jsem ve slovníku synonym narazila na pojem dětinský. Konkrétně jsem našla tohle:


A jako vždycky mi to nedalo. Něco mi na tom totiž přijde divné, nesprávné. Tušíte co?


Slovo dětinský skutečně používáme s výše uvedenými významy - chová se dětinsky, jedná dětinsky, je celá taková dětinská (hloupá a naivní), zkrátka žádná vyspělá rozumná ženská s dospělým chováním (případně s příponou -ý si to vztáhněte i na mužské, aby nedošlo k pozitivní diskriminaci Smějící se). Z určitého hlediska je to v pořádku.

Co mi na tom ale nesedí, je následující. Jde o to, že spojení termínu dětinský s přídavnými jmény hloupý a naivní naznačuje, že o našich dětem vlastně smýšlíme jako o hloupých a naivních bytostech. Je to ale opravdu tak? Jsou děti skutečně takové?

Naivní podle Wikislovníku znamená "vyznačující se jednoduchým uvažováním vyplývajícím z nedostatku zkušenosti".1 Slovo houpý pak zase "mající nízkou inteligenci, málo pronikavého ducha"2. Tak vám nevím, nízkou inteligenci, hloupost obecně a naivitu vnímám spíše jako záporné charakteristiky, a to mi s dětmi prostě nekoresponduje.

U naivity jsme tam trochu na hranici. Z části bych ji asi ještě brala, ačkoliv si myslím, že u dětí jde o mnohem víc než jen o samotný fakt nedostatku zkušeností. Jistě, z logického hlediska nezakusily tolik, co starší lidé, protože nejsou na světě tak dlouho jako oni. Právě to ale v tomto případě vnímám spíše pozitivně. Jsou v podstatě nepopsaný list papíru, ještě nevinné bytosti, které zatím nejsou tolik ovlivněné negativními ani pozitivními událostmi, našimi názory, soudy jiných lidí. Jednají proto upřímně, bez záminky svým chováním něčeho dosáhnout, bez úmyslu manipulovat. Říkají, co si myslí, dělají, o čem si myslí, že je pro ně zrovna nejlepší. Jednají jednoduše, čistě. Tak, jak bych si přála, abychom jednali i my dospělí. Ale o tom už jsem koneckonců jednou psala - Nechci být kryptografem. Vy ano?.

Co mě ale spíše rozčiluje, je fakt, že naše vlastní potomky považujeme za hloupé, za bytosti s nízkou inteligencí nebo s málo pronikavých duchem. Budeme-li slovíčkařit dál, slovo inteligence se popisuje jako dovednost, "schopnost učit se a přizpůsobit se prostředí"3. A právě to děti zvládají na jedničku, nebo snad ne? Učí se prakticky pořád a rychle a socializují se také jedna radost. Absolutně tedy nechápu, jak jsme přišli na to, že by měly být hloupé.

Nu. Pokud někdo máte racionální vysvětlení toho, proč dětinskost popisujeme jako hloupost a naivitu, sem s ním! Já myslím, že je to vysvětlení špatné, nepřesné, a že děti tak trochu vlastně uráží. Protože kolikrát se chovají mnohem lépe než my, kolikrát bychom si měli brát příklad spíše my od nich než ony od nás. A vůbec bychom se od nich měli v ledasčem inspirovat, protože ta jejich "naivita" má něco do sebe a na tu jejich "hloupost" mnohokrát inteligenčně nedosahují ani mnohem, mnohem starší osoby.




1 - Naivní. In: Wikislovník [online]. 2002 [cit. 2018-04-10]. Dostupné z: https://cs.wiktionary.org/wiki/naivn%C3%AD
2 - Hloupý. In: Wikislovník[online]. 2002 [cit. 2018-04-10]. Dostupné z: https://cs.wiktionary.org/wiki/hloup%C3%BD
3 - Inteligence. In: Wikislovník [online]. 2002 [cit. 2018-04-10]. Dostupné z: https://cs.wiktionary.org/wiki/inteligence
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama