Rok 2017

7. září 2017 v 8:00 |  Co na srdci...
O různých dobách naší minulosti se sepisují paměti a točí dokumenty. Díky nim si můžeme připomenout, čím si prošli naši předkové, čemu museli čelit a co to pro ně znamenalo, můžeme se z nich poučit, abychom v budoucnu sami neopakovali již vyzkoušené chyby. Těmito způsoby je tvořen obraz naší společnosti, jsou tak rovněž formovány budoucí generace.
Lidstvo se účastnilo mnoha zvratů, byly tu doby velmi komplikované a dramatické, ale také doby, během nichž panoval mír. Dnes, pokud se zaměříme na Českou republiku, ještě žijeme v době relativně klidné, kdy současné a následující generace ovlivňují převážně běžné faktory - rodina, škola, práce, vrstevníci,velkou mírou také internet a média obecně a další.

A mně to nedá, a tak přemýšlím o tom, co by asi bylo v historickém dokumentu o roku 2017.



Co by jeho tvůrci vybrali, jaká fakta, jaká dění by se rozhodli ukázat jako klíčová pro tento rok, pro tuto dobu? Na co by poukázali, pokud by chtěli budoucí lidi poučit?

Když přemýšlím o tom, co nás v dnešní době definuje, co se odehrává, čím si procházíme a co tu má ohromný vliv na naše životy, nenapadá mě vlastně nic moc pozitivního.


Mocenské konflikty ve vládě - hon převážně za penězi - nesnášenlivost odlišných lidí - neochota vyslechnout a přijmout názory jiných stran - neúcta k autoritám - nadužívání internetu - faleš na všech stranách - hltání informací z médií, aniž bychom si ověřovali pravdivost (tedy i manipulace) - kvantita na úkor kvality...

Takhle bych mohla pokračovat dál. Jistě, i nějaké to pozitivní dění bychom tu našli (častější snahy o pomoc jiným, zvýšená ochrana přírody a životního prostředí, podpora odlišných lidí apod.), ale podle mého názoru nemá zdaleka takovou váhu jako všechno to špatné.
Zamyslím-li se, napadá mě, že všechno to negativní spojuje jedno - média v čele s internetem. Proto si myslím, že právě toto téma by bylo v historických pamětech to stěžejní.

Poslední dobou si všímám, že internet v našich životech skutečně sehrává až moc velkou roli. Měl nám sloužit jako pomocník, jako sluha a my měli být jeho páni. Zdá se ale, že je to teď přesně naopak. Internet jako pán si podmiňuje náš čas, diktuje si podmínky svého užívání a vynucuje si svou všudypřítomnost. A my, stejně tak jako si feťák denně bere svou drogu bez uvědomění si její pravděpodobné škodlivosti, děláme to samé, kdy den co den bez obav trávíme svůj čas na síti. Postupně přestáváme komunikovat mezi sebou tváří v tvář, přestáváme umět najít informace jinde než na Googlu, přestáváme umět trávit svůj volný čas offline, přestáváme umět s blízkými lidmi sdílet naše zážitky jinak než přes online sdílení fotografií, přestáváme umět zabavovat naše ratolesti jinak než podstrčením tabletu či chytrého telefonu... přestáváme umět být pouze offline.

Mně to zní trochu jako úpadek společnosti, vám ne?

Ani si nechci představit, jaký obrázek by si o nás podle takového dokumentu či podle pamětí s tímto obsahem udělali lidé budoucnosti. A už vůbec ne, jaký dopad toto asi může mít na naše další generace. Nejspíš budou o to závislejší, možná méně inteligentní, více ve stresu (ze všech těch zpráv ze světa, které se k nám přes síť dostávají), možná budou labilnější a neschopnější. A možná to také bude úplně jinak. Kdo ví.

O tom nám budou muset za čas povyprávět oni sami.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama