Vyspělá civilizace?

11. března 2017 v 23:45 |  Co na srdci...
Stejně tak, jako malé děti považují dvacetileté za vyzrálé dospělé, tak jsem odjakživa považovala naši společnost za vyspělou. A stejně jako jsem pochopila, že v pětadvaceti zdaleka nejsem tak vyzrálá, jak se z pohledu dítěte zdálo, tak jsem také s postupem času přišla na to, že naše lidské společenství se má ještě hodně co učit, že je vlastně ještě pořád na začátku.


S tím, co nás všechno učili ve škole na hodinách dějepisu, jsem nabyla přesvědčení, že současní lidé vystoupali po pomyslném žebříku vyspělosti dosti vysoko. A potvrzovaly to i mé vlastní zkušenosti. Ve svém životě jsem zažila pouze blahobyt - nestrádám hlady ani žízní, mám kde spát, mám svou rodinu, nijak výrazně netrpím nemocemi a pokud ano, doktor je vždy po ruce, mám co na sebe, mohu si téměř kdykoliv koupit cokoliv, co potřebuju, vystudovala jsem vysokou školu... zkrátka jsem se vždy měla dobře, mám dobrý život. Poměrně dlouho jsem to brala jako samozřejmost. A nepředpokládala jsem tedy, že by v těchto oblastech mohl mít někdo jiný větší problémy. Vždyť jsme přece vyspělá civilizace!

Do určitého věku mě ani ve snu nenapadlo, že tahle moje představa může být jedna velká mýlka. Prostě jsem si nedokázala představit, že to, co se ve světě děje (co se říká, že se děje), se ve světě skutečně děje. Fakt, že ještě zdaleka nejsme tak daleko, jak jsem si myslela, mě ještě teď překvapuje. Zkrátka úplně nedokážu pochopit, že ještě dnes - ve 21. století! - můžeme ve světě narazit na hrůzy, které jsem považovala za dávno překonané.
Jako třeba na dění v Severní Koreji, což je jeden velký průšvih. Nebo na rozsáhlé porušování lidských práv v Číně, což by se dle mého názoru už dnes dávno dít nemělo. Dostává mě také fakt, že zatímco se v Americe lidé přežírají k smrti, v Africe lidé trpí hlady, na který rovněž umírají (v současnosti například v Jemenu). Nedokážu pochopit ani to, že, ačkoliv jsme si v historii už tolikrát tímto způsobem nabili čumák, v některých zemích stále ještě probíhají a začínají války a boje...

I když jsme se v určitých aspektech od doby pravěku posunuli poměrně daleko, v mnohých zůstáváme stále hodně, hodně pozadu. Máme sice skvělé technologie, umíme vyléčit nemoci, které se dříve považovaly za nevyléčitelné, umíme létat a cestovat v relativně krátkém čase po celém světě, ale nevím, zda to stačí k tomu, abychom sami sebe mohli nazývat vyspělou civilizací.
Mně k tomu chybí ještě schopnost najít přes rozdíly společnou cestu, domluvit se jako lidi, bez násilí, racionálně, tak, aby se ve výsledku všichni měli tak dobře, jako se mám já. A v tom máme ještě rozhodně co dohánět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama