Zpověď lenocha

4. února 2017 v 19:26 |  Současný svět
Je sobota. Den, kdy můžeme dělat cokoliv, co si umaneme. COKOLIV.


Můžeme jet na výlet, na návštěvu, jít do divadla či jinam za kulturou. Můžeme se pustit do úklidu, do vaření, šití, žehlení, pletení, můžeme skládat puzzle, malovat, psát, hrát na nástroj... Prostě skutečně cokoliv nás napadne. A přesto si poslední dobou všímám, že volný čas trávíme především před televizí nebo u počítače. Všímám si toho hlavně u sebe i u zbytku naší rodiny. Nevím, jak je to u vás ostatních, proto všechno, co teď napíšu, budu vztahovat výhradně na sebe.

Myslím, že mě média zlenivěla. No vážně! Přijdete ze školy nebo z práce, unavení, toužíce po odpočinku a tedy i po činnostech, u kterých nemusíte moc přemýšlet. To se pak úpně nabízí svalit se do křesla nebo na gauč, bezvládně ležet/sedět/pololežet a zírat na cokoliv, co vás v tom momentu upoutá. A nebo si sednout ke stolu, zapnout počítač a jen tak brouzdat po internetu, hrát hru nebo - jak jinak - koukat na seriál nebo na film.
Přesně tak poslední dobou trávím odpoledne po práci. A už mě to začíná pěkně štvát. Nejhorší ale je, že přestože se mi to nelíbí a uvědomuju si to, nejsem schopná s tím něco udělat. Nenacházím na změnu potřebnou energii. Nedokážu se přemluvit. Nedokážu vymyslet, co jiného bych mohla dělat. Prostě se mi nechce, je přece jednoduší to neřešit a hnípat, že jo...

Vím, že jsem schopná být aktivnější, ale tak nějak tuším, že by mě ta změna psychicky bolela a stálo by mě to dost sil :-D Když tak o tom přemýšlím, připomíná mi to počínání kuřáka, který sice ví, že mu kouření škodí a chtěl by toho proto nechat, je ale příliš slabý na to, aby se překonal. Přesně tak to cítím i já. Jsem vlastně tak trochu závislák na instantní mediální zábavě, která je tak rozmanitá a hlavně vždy po ruce, vždy na dosah. A to bez větší námahy.

Zpětně si to čtu a zní to hrozně. Že jo? Schválně, přiznejte se. Jste na tom podobně jako já?


Ať už se přiznáte do komentářů nebo alespoň v duchu sami sobě, pojďme si slíbit, že se polepšíme. Že se vzepřeme mediálnímu nátlaku, té neviditelné síle, co nás poutá k obrazovkám, a zabavíme se sami bez její pomoci.
Protože to dlužíme především sami sobě.
Protože jsme to vlastně nikdy neměli nechat dojít tak daleko. Tak proto. Co vy na to?



P.S. Zbavit se televize a počítače by jistě bylo řešením. Dokázali byste to ale opravdu udělat? Udělali byste to pro sebe?
P.P.S. Myslím, že přímým důkazem o jakési posedlosti médii, který dokládá výše napsané, je už jen samotný fakt, že píšu na blog a že vy ho čtete :-D Začarovaný kruh, že jo?
P.P.P.S. Jsem trochu rozpolcená, jestli mám tenhle článek nechat v této rubrice, nebo ho strčit pod "Co na srdci...". Tak trochu se hodí k obojímu...

ZDROJ obrázku ZDE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama